Připravovaný vládní plán zásadně mění způsob, jakým se v České republice bude nakládat s výnosem z dopravních radarů. Nově má být veškerý čistý zisk z provozu stacionárních radarů převeden do Státního fondu dopravní infrastruktury, nikoli do obecních rozpočtů, jak je tomu doposud. Tato změna může mít výrazný dopad nejen na provoz radarů, ale také na samotnou bezpečnost na komunikacích.
V současnosti funguje v České republice přibližně 400 radarů, jejichž výnosy tvoří pro některé obce významnou část příjmů. Tyto prostředky obvykle směřují do úprav místní dopravní infrastruktury – na obnovu chodníků, přechodů pro chodce, veřejných parkovišť nebo jiných lokálních projektů. Nový systém však obcím ponechá pouze částku pokrývající náklady na provoz zařízení. Vše, co zůstane nad tuto hranici, bude nově odváděno státu.
Kritici návrhu upozorňují, že tato změna může snížit motivaci obcí radary vůbec provozovat. Pokud už nebude existovat žádný finanční přínos pro místní rozpočty, mnohá města mohou přestat měřit rychlost zcela. Takový krok by mohl výrazně ovlivnit místa, kde měření slouží jako prevence rizikových situací – zejména v obydlených zónách, na přechodech pro chodce nebo v okolí škol.
Návrh zároveň otevírá dlouhodobě diskutované téma účelu měření. Zda jde skutečně o bezpečnost, nebo především o příjem pro obce. Nový systém má podle svých zastánců ukázat, zda radarová stanoviště fungují primárně jako nástroj prevence, nebo jako způsob, jak navyšovat obecní rozpočty. Některé lokality dokonce vykazují negativní ekonomickou bilanci – náklady na provoz radarů převyšují vybrané pokuty.
Z pohledu dopravní bezpečnosti může být zlomovým okamžikem to, zda dojde k omezení nebo úplnému vypnutí měření rychlosti. Pokud se měření přesune výhradně do kompetence policie a lokální radary přestanou fungovat, může to v mnoha oblastech ovlivnit úroveň prevence i komfort místních obyvatel. Zvlášť tam, kde radarová stanoviště pomáhají regulovat riziková zrychlování či zajišťovat plynulost provozu v úsecích s vysokým pohybem chodců.
Celkový dopad návrhu bude záviset na tom, zda obce budou ochotné provoz radarů dále financovat pouze na základě pokrytí svých nákladů, bez možnosti dalšího zisku. Pokud tato motivace zanikne, lze očekávat, že měření rychlosti se v mnoha lokalitách omezí nebo zcela zmizí.
Roste význam kvalitních antiradarových systémů, které pomáhají předcházet nečekaným pokutám a upozorňují na problematická úseková měření, často instalovaná bez jasného bezpečnostního přínosu. Moderní detekční technologie umožňují řidičům soustředit se na bezpečnou jízdu a zároveň se vyhnout zbytečným sankcím v místech, kde radary neslouží jako prevence, ale spíše jako finanční mechanismus. Pro mnoho motoristů tak představují spolehlivou investici do klidnější a kontrolovanější jízdy.
